Kde roste a jak se sklízí káva

---

• 1 února, 2018
• Zajímavosti

Káva je poměrně náročná rostlinka, která ke svému vývoji potřebuje specifické počasí, které ji bude hýčkat dostatkem slunečných dnů, ale nebude šetřit dny, kdy prší od rána do večera.

Kávový pás

Pro svůj optimální vývoj potřebuje kávovník stálou teplotu ovzduší kolem 20°C, což znamená, že plantáže kávy budeme marně hledat třeba v Rusku nebo Kanadě.
Ideálním umístěním je pro něj pruh mezi 23. severní a 25. jižní rovnoběžkou, který dostal příhodný název – Kávový pás. Zde se nacházejí ty největší plantáže a nejvýznamnější vývozci kávy. Kávovník si ale klidně vypěstujete i doma v květináči.

Plantáže v Kávovém pásu

Plantáže tohoto rostlinného pokladu je možné najít na jihu Asie, v Africe a samozřejmě také ve Střední a Jižní Americe. Právě poslední dvě zmíněné americké oblasti jsou pro pěstování kávy nejvýznamnější – plantáže tu můžeme najít od Mexika až po Brazílii. Nepřekvapí nás tedy skutečnost, že dvě třetiny celkové světové produkce vytváří právě Latinská Amerika s plantážemi v Kolubmii, Ekvádoru, Peru …

Plantáže v Africe sice mají menší produkci, nicméně rostlinky kávovníku rostou například v Etiopii téměř všude. Kávu najdeme také na velkých plantážích v Ugandě, Jihoafrické republice, Súdánu a také v Keni.

Zajímavostí je, že ačkoliv slunná Afrika produkuje ohromné množství kávy, na žebříčku spotřeby kávy patří až úplně na poslední místa.

Sklizeň kávy

Rostlinka kávovníku nám roste již třetím rokem – je čas na sklizeň. Ta se provádí podle toho, kde se plantáž nachází – jižněji od rovníku můžeme čekat sklizeň na jaře, zatímco severněji položené země sklízí na podzim. Více informací o kávovníku se dozvíte v článku Kávovník – nenáročná rostlina tropů

Zralé kávové bobule tmavě červené barvy česači ukládají do košů – zrna nesmějí být potlučená nebo jinak defektní. Bobulky jsou v tomto stavu ještě obaleny oplodím a dalšími vrstvami, které se všechny musejí oddělit. Tímto způsobem se většinou sklízí káva typu Arabika, jejíž cena je pak ovlivněna právě nákladným sběrem bobulí.

Levnější varianta je sklizeň pomocí česacích strojů, které jezdí podél kávovníků a třesou s větvemi tak dlouho, dokud kávové boby nepopadají do připravených sběrných košů. Pro rostlinku je to poměrně drastické – při třesení se mohou polámat větve a kávovník se tak může nenávratně poničit. Co víc – takto sklizená káva je méně kvalitní (většinou typ Robusta), protože do košů s bobulemi padají i nezralé plody, kousky větví a listů.

Zajímají Vás rozdíly mezi Arabikou a Robustou? Přečtěte si článek Arabica nebo robusta?

Nasbírané bobule se pak třídí, myjí a odstraňují plevy a nečistoty. Omytá zrnka se nechávají dlouho sušit na slunci nebo v obrovských sušárnách. Aby sušení zrnek probíhalo rovnoměrně, je potřeba kávu během sušení důkladně obracet a prohrabovat. Po třech týdnech mytí, sušení a prohrabování se bobulky oloupají tak, aby zůstalo už jen zářivé kávové zrnko, které důvěrně známe. Pak už je na pražírnách, aby zrnka připravila co nejlépe. O tom, jak se praží káva si můžete přečíst ve článku Vše o pražení kávy.