Historie kávy v Čechách aneb kdy a kde jste si mohli dát šálek kávy úplně poprvé

Dle historických pramenů se mohli Češi seznámit s kávou již na konci 16. století, ale první kavárna zde byla otevřena ještě trochu později. Pojďme zapátrat v historii a zjistit, kde a kdy bychom si mohli dopřát ten opravdu první šálek na našem území.

Historie prvních kaváren je spojena především s většími městy. Kavárny byly totiž vyhledávány jako kulturní centra, a to především umělci, filosofy a politiky, kteří v nich působili. Nikoho nepřekvapí, že na území Česka bychom první kavárny hledali ve dvou našich největších městech.

Nejstarší kavárna byla v Brně

Díky své výhodné pozici Brna na cestě do Vídně se s první kavárnou můžeme setkat právě zde. Historické prameny uvádějí, že první kavárna v Brně byla otevřena již v roce 1702 Turkem Achmetem, kterému kavárenskou koncesi udělila městská rada, a to na přímluvu vídeňského arcibiskupa a také obránce hlavního města monarchie právě před Turky hrabě Kollonitsche.

S největší pravděpodobností byste od Achmeta dostali kávu připravenou jako tureckou, s pořádnou dávkou třtinového cukru. Tolik oblíbené espresso a nápoje z něj připravené se do Evropy dostaly až mnohem později, a to až na začátku 20. století.

Cappucino, espresso a další - tyto nápoje byste si mohli objednat až o hodně později
Cappuccino, espresso a další – tyto nápoje byste si mohli dopřát až na začátku 20. století

Za dvacet let poté jich bylo v Brně celkem šest a koncem století následujícího už bylo město kavárnami doslova poseto. Uvádí se, že milovník kávy tak pro posezení mohl využít jednu z devadesáti kaváren.

První kavárna v Praze

Jeden z prvních šálků bychom si pravděpodobně mohli poručit u Jiřího Deodata (původně z Damašku), a to zhruba 10 let po otevření první kavárny v Brně. Tento obchodník se usadil právě v Praze v Karlově ulici. Češi kávu v té době neznali, a proto s „cizokrajnou novinkou“ Deodat slavil úspěchy. A to i navzdory tomu, že kávu ze začátku nenabízel v kavárně, ale kolemjdoucím přímo na ulici. Naléval ji z kbelíku a přidával k ní i třtinový cukr. Svoji první kavárnu otevřel pod malostranskou Mosteckou věží, a to v roce 1714 a nazval ji U Zlatého hada. Po něm následovala druhá, U Tří pštrosů. Od té doby se v Praze začaly objevovat kavárny jako houby po dešti. Například na Staroměstském náměstí kavárna V Kronhausu, na Novém městě kavárna U Zlatého hroznu, U Bílého kohoutka a mnohé další.

Džezva - nezaměnitelná konvička s tepanými motivy
Pravděpodobně nejstarší příprava kávy na světe – Džezva 

Kávový útlum

Do přelomu 19. a 20. století obliba kávy rostla. Po první světové válce se její pití dokonce stalo symbolem nového životního stylu. Rozmach ukončila až druhá světová válka, která učinila kávu nedostupnou. Místo ní se pak prodávaly náhražky, jako např. melta nebo cikorka.

Po válce byly komunisty pražírny znárodněny a kavárny byly z velké části zrušeny. Možná právě v tomto období se začíná objevovat český „turek“, který má s přípravou turecké kávy společný snad jen název.

Historické zajímavosti o kávě

  1. Káva se k nám dostala o několik let později než čaj. 
  2. V některých zemích byla káva pro své povzbuzující účinky považována za nebezpečnou. Někde byla dokonce zakázána úplně. 
  3. O proslavení kávy se v Evropě mimo jiné prosadilo divadlo. Tento nápoj byl v divadelních hrách často opěvován. 
  4. J. S. Bach zkomponoval dílo s názvem Schweigt stille, plaudert nicht, kterému se začalo přezdívat Kávové kantáty jako výraz přízně k tomuto nápoji.