Kávový obchůdek

Nakupte v kávovém obchůdku

Káva a její historie

Káva a její historie


Káva se stala nedílnou součástí naší kultury a pro někoho neodmyslitelným startem dne. Odkud se k nám ale káva dostala a kdy? Věděli jste, že se káva nejprve žvýkala a k jejímu pražení se došlo vlastně náhodou? Historie kávy je bohatší, než jste si možná mysleli.

Odkud vlastně káva pochází

Dějiny kávy zahájíme legendou, jenž hovoří o arabském pasáčkovi jménem Kaldi, který pásl svoje stádo koz v jemenských horách. Jednoho dne se začaly kozy pást na keřích s červenými plody, po čemž začaly skotačit více, než bylo obvyklé. Opat z blízkého kláštera se o historce dozvěděl a dal plody povařit ve vodě a naservírovat mnichům. Ti po vypití nápoje byli schopni setrvat na modlitbách déle a velice rychle si na energii dávající mok zvykli. Během dešťů pak sušili větvičky s plody a jedna upadla přímo do ohně. Voňavé bobule se pak posbíraly, rozemlely a z prášku se připravil ještě lahodnější nápoj s intenzivnější chutí, než měl původní odvar.

Méně známá legenda vypráví o Omarovi, šejkovi z Jemenu. Ten byl za své činy vyhoštěn z města. Jako vykoupení mu prý posloužil odvar, který z kávy připravil a nabídnul vladaři. Ten byl chutí černého nápoje tak ohromen, že mu vše odpustil a Omar se mohl opět vrátit do své domoviny.

Legendy ale ať si žijí svým životem, pojďme se soustředit na fakta.

6. století – první zmínky

Historie kávy se začíná psát na černém kontinentu. Rostlina kávovník je původem z Etiopie (alespoň v tom legendám musíme dát za pravdu), konkrétně z provincie Kaffa, kde keře kávovníků stále rostou divoce dodnes. Etiopané prý nejprve kávová zrna žvýkali a teprve pak, když po požáru zjistili, že káva krásně voní, začali ji pražit.

9. století – archeologické důkazy

Zmínky o kávovníku jsou sice již z dob před naším letopočtem, ovšem archeologické zdroje z Emirátů, na které je možné se spoléhat, se o existenci a konzumaci pražené kávy zmiňují kolem 9. století našeho letopočtu. Káva byla tehdy známá především pro své léčivé účinky.

13. a 14. století

Cestu kávy bychom mohli sledovat z Etiopie do Jemenu, kam byla přinesena ve středověku válečníky při vojenských taženích. Tady byla káva kultivována. Z Jemenu se poté dostává do Mekky a Mediny (z přístavu Mokka, synonymem pro arabskou kávu), svatého města, které bylo kulturním středem arabského světa. Zde dle historických pramenů začaly vznikat první kavárny. Poutníci se tak na své cestě mohli s kávou seznámit a třeba si ji přinést do svého města. Traduje se, že slovo káva vychází z arabsko-tureckého slova pro povzbuzující nápoj, qahwah nebo kahweh.

16. století – pád kávy

Pro kávu se rok 1511 stal téměř likvidační. Energii dávající účinky byly náboženskými vládci považovány za podobné alkoholu a tudíž škodlivé. Všechny zásoby kávy byly tedy zničeny a její prodej pod trestem zakázán. Díky strategickému umístění Mekky bylo ale jen otázkou času, než se káva začne podávat i v dalších městech. Káhira, Aleppo nebo Damašek – v těchto městech bychom si kávu v 16. století pravděpodobně již objednali.

17. století – první zámořská plantáž a káva v Evropě

První zámořskou plantáž bychom mohli hledat na Jávě, kam byly propašovány holandským obchodníkem první sazeničky. Půda, bohatá na živiny (díky své vulkanické historii) dala vzniknout první zámořské plantáži v dnešní Indonésii, která se stala nejvýznamnějším světovým vývozcem kávy. Zanedlouho se káva dostává do Evropy (Itálie, Velká Británie, Německo, Francie, Portugalsko) a rázem se stává velice populárním nápojem – nejen díky své chuti, ale také díky svým pozitivním účinkům na lidské tělo.

V Itálii bychom první dodávku kávových zrn mohli spatřit v roce 1615, o deset let později bychom si do první kavárny mohli na kávu i zajít. Ve druhé polovině 17. století se otevírá první kavárna v Paříží, ve stejném roce se otevírá i v Londýně. U nás bychom si do kavárny mohli zajít až na konci 17. století, pravděpodobně do domu U Zlatého hada v Praze.

Dozrávající kávové třešinky
Dozrávající kávové třešinky

18. a 19. století – rozkvět kávové kultury

Kolonie rostly a s nimi i plantáže kávovníků. Káva se stává obchodním artiklem, se kterým se hojně obchodovalo. Země mezi 23. severní a 25. jižní rovnoběžkou v tzv. Kávovém pásu si začaly uvědomovat své bohatství. V druhé polovině 19. století se také objevuje french press. V roce 1730 bychom mohli začít sledovat i jednu z nejdražších druhů kávy, Jamaica Blue Mountain.

20. století – vynález espressa

Na začátku 20. století pan Luigi Bezzera vynalézá espresso. Bezzera zjistil, že na přípravu opravdu dobré kávy je potřeba specifický tlak a teplota. Díky těmto faktorům pak kávová zrna uvolňovala do nápoje esenciální oleje a jiné látky v množství, které kávu učinily aromatickou a chuťově neodolatelnou. Není se pak čemu divit, že si Bezzera svůj přístroj nechal patentovat. Tento patent pak o několik málo let později koupil Desidero Pavoni, který do dvou let začal se sériovou výrobou. Espresso sice nebylo takové, jako dnes, ovšem už se k němu začalo přibližovat.

21. století – třetí kávová vlna

V současné době prožíváme tzv. Třetí kávovou vlnu, bez níž by mapování historie kávy nebylo zdaleka úplné. Toto označení označuje tendence produkovat kvalitní kávu a připravovat ji poctivě. Káva už není jen komoditou k prodeji, ale produktem s historií. Začínají vznikat obchodní vztahy mezi těmi, kdo kávu produkují a těmi, kdo kávu kupují. To se označuje jako direct trade. Rovněž se začíná připravovat káva i jinými metodami než jako espresso, za všechny můžeme zmínit renesanci Vacuum potu, Chemexu nebo V60ky.